RX – AX – Honza Ratajský – STC + 2000 – SUPER BUGGY
Vítěz dvou předchozích ročníků v divizi Super 1600 v českém rallycrossovém mistráku musel letos narychlo měnit plány, protože čtrnáct dní před sezónou prodal svůj speciál a nový ještě neměl hotový. Volba tak padla na vůz VW Golf třetí generace, který byl původně stavěn do historiků a se kterým se dosud občas proháněl jeho otec Stanislav v rámci Rallycross Cupu. Jako bývalého autokrosaře ho velmi zaujala nabídka od Romana Poláka, vyzkoušet si jeho super buggy při prvních dvou závodech českého autokrosového mistráku v rakouském Hollabrunnu a v Humpolci, kterou po krátkém přemýšlení využil. Nakonec se spolu domluvili na koupi a Honza tak absolvoval kromě kompletního rallycrossu čtyři závody autokrosové.
V rámci rallycrossových závodů odjel Honza celý český mistrák, který měl zároveň čtyři závody vyhlášeny jako zónové. Na další dva zónové závody zavítal ještě hned v kraji sezóny do rakouského Melku a polského Slomczynu. Hned při svém prvním startu na Slovakiaringu byl velmi zdatným soupeřem pro jezdce v divizi STC +2000, kteří disponovali daleko silnějšími vozy. V nejvíce obsazeném závodě v této divizi v letošní sezóně vybojoval v rozjížďkách jedno první a dvě druhá místa a v semifinále bohužel už za poruchy motoru ještě vybojoval třetí místo a postup do finále. Jeho týmu se podařilo závodu odstranit, ale v průběhu finále se opět projevila a už nešlo útočit a Honza tak dojel čtvrtý ze sedmnácti jezdců. Na zóně v Melku byl klasifikován opět s problémy na motoru na desátém místě a v Sedlčanech pak jako třetí, ale opět se závadou na motoru a finálové jízdy už se ani nemohl zúčastnit. Technické problémy se ho bohužel držely i na zóně v Polsku, ale nějaké body za osmé místo z jedenácti startujících odtamtud dovezl. O něco lépe se dařil v rakouském Fuglau, kde dojel šestý, kde naštěstí při finále už nebyl problém zase motor, ale tentokrát to byla porucha plynového ústrojí. De facto na domácím závodě v Sosnové se mu konečně nelepila smůla na paty a po čtvrtém, třetím a pátém čase z rozjížděk, dojel ve finále na třetím místě. Největší smůlu si vybral na druhém sedlčanském závodě, který se jel jako zónový, když musel už po tréninkových jízdách balit. Naopak nejúspěšnějším byl poslední závod v rakouském Melku, který se mu podařilo jak v trénincích, tak i ve svých jízdách vyhrát a ne jinak tomu bylo i ve finále. Prvním místem si po těch všech peripetiích s motorem zajistil celkové druhé místo v českém mistrovství a po sečtení všech bodů ze zónových klání, byl hodnocen celkově jako sedmý nejlepší jezdec.
Jako uragán vlétl při svém debutu v divizi super buggy do závodu v rakouském Hollabrunnu. V tréninku naměřil osmý čas a ve svých rozjížďkách pak zajel dvě třetí a jedno čtvrté místo. V semifinále vybojoval místo čtvrté, které již samo o sobě znamenalo obrovský úspěch. Ve finále pak dojel po skvělé jízdě sedmý, což bylo v takové konkurenci, kdy hned více jak polovina jezdců je pravidelnými účastníky evropských klání, v čele s Berndem Stubbem, jen potvrzení, že mu tento závod náramě vyšel a že se s ním musí počítat. Po týdnu v Humpolci najel na stejnou vlnu a hned ve své první rozjížďce vylepšil své dosavadní umístění, když dojel na druhém místě. Na druhém místě se pohyboval i v rozjížďce druhé, ale pro poruchu na podvozku a převodovce musel z rozjížďky odstoupit. Závada to byla na tolik závažná, že musel odstoupit i ze závodu. Další kilometry přidal až po třech měsících v červenci při závodech v Poříčí nad Sázavou. Zde už se mu tak nedařilo. I když se pořád zrychloval, nepodařilo se mu časově propracovat do první desítky a v semifinále bohužel doplatil na kolizi jezdců před ním, za kterými se zasekl a nabral takovou ztrátu, že už jí nešlo smazat a skončil na sedmém nepostupovém místě a celkově pak čtrnáctý z jednadvaceti jezdců. V posledním mistráku v Sedlčanech skončil třikrát pátý a postoupil přímo do finále, protože i když bylo jezdců patnáct, tak se jich pár pro poruchu odhlásilo a semifinále se tak nejela. Ve finále to vypadalo dosud na jeho nejlepší výsledek, když se držel kolem šestého místa, ale při snaze o předjetí jednoho ze soupeřů udělal drobnou chybku a kolidoval a už se nedokázal navrátit zpět a byl tak klasifikován na osmém místě a celkově pak patnáctý. V rámci najíždění důležitých kilometrů se rozhodl ještě zúčastnit se setkání mistrů v Humpolci, kde po šestém a třetím místě v rozjížďkách postoupil do finále, ale to se jelo za silného deště a nálož bláta nevydržely jeho brýle a v rámci nulové viditelnosti se rozhodl dále nepokračovat.