Pepo, na našich stránkách už jsme nějaké zhodnocení jezdců AUCTORU psali, ale to bylo víceméně spíše z pohledu čísel a statistik. Jak vidíš ty osobně sezónu 2019?
Nejlepší můj závod byl určitě Bousov, je to pro nás domácí trať. Vyhrál jsem vše, co se jelo a ještě s velkým náskokem, díky nové převodovce a pořádně naladěnému motoru, akorát bohužel v opakovaném finále jsem musel odstoupit pro poruchu samosvorného diferenciálu. Nejhorší můj závod byl asi Hollabrunn, kvůli mé chybě v rozjížďce, kde jsem hodil vůz na střechu. Sice jsme po té dál v závodech pokračovali, ale ne v plné síle.
Jaké máš plány na sezónu 2020 a s jakou technikou Tě na tratích uvidíme.
Naše plány na sezónu 2020 jsou opět získat titul a přejeme si nemít žádné poruchy nebo alespoň jen lehké. Do nové sezóny opět startujeme s vozem Škoda Felicia. Letos se od D2 slibuje velká konkurence, tak se necháme překvapit na prvním závodě v Humpolci :).
Co Tě čeká na voze, budou nějaké změny?
Na novou sezónu se snažím vůz pořádně připravit, aby nebyli zbytečné poruchy. To znamená repase motoru a převodovky, musíme vyrobit novou zadní nápravu, která je po té minulé ohnutá a nejvíce práce nás čeká na rovnání karoserie s výměnou celé plechařiny.
Už si zkusil autokros i rallycross, nelákala by tě i jiná disciplína? AUCTOR pořádá ZAV, tak třeba tuto nebo Tě přírodní tratě moc nelákají?
Abych se popravdě přiznal tak mě jiná disciplína moc neláká, mám rád autocross a rallycross a na ostatní závody se rád jen přijedu podívat jako divák a fanoušek motoristického sportu.
Co je pro Tebe nejnáročnější na tvém závodění?
Na mém závodění je nejnáročnější příprava vozu, která zabere moc času a nikdy ho není dost ,aby bylo vše dotaženo k dokonalosti, a nebo alespoň k mé představě. Zajištění financí je pro mě také velká překážka, a proto jsem rád že mohu startovat za AUCTOR Team, který mi pomáhá nejen finančně, ale také s mou prezentací, která je důležitá pro oslovení partnerů, kterých není v motorsportu nikdy dost.
Co vlastně děláš, když nezávodíš?
Když nezávodím a nepřipravuju vůz na závod, tak se snažím být s rodinou a věnovat se jim :). Na jiné koníčky už čas není.
Chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
Fanouškům chci vzkázat, že jsem moc, rád že vás mám, držíte mě u závodění a v sezóně 2020 se budu snažit pořád jen cpát dopředu :)
Jardo, jak sis užil svou první velkou autokrosovou sezónu? Který závod se ti líbil nejvíce a který nejméně?
Užívám si každé závody. Přestup do RB 125 ze 160 pro mě byla velká změna - řazení je vážně zlo. Vždy se nejvíce těším do Poříčí. Nejvíce mi však dal závod v Přerově, kde jsem asi nejvíce zrychlil. Nejhorší závod byl bohužel domácí Dolní Bousov, zde sice byly dobré výsledky vloženého amatérského závodu, ale pro závadu motoru jsem se v republice moc nesvezl.
Jaké máš vyhlídky pro rok 2020? Čím pojedeš?
V letošní sezóně chci pravidelně nastupovat do finálových jízd. Chceme odjet celou republiku a co nejvíce závodů Radeč Cupu. Pojedu se stejným speciálem jako loni, nějaké změny budou. Hlavně ze strany výkonu motoru a váhy naší Buggy.
Jaká divize se ti samozřejmě kromě tvé na závodech líbí nejvíce?
Každá divize má své kouzlo, nejvíce sleduji jízdu větších ,, dvěstěpadesátek" a kártů a snažím se odkoukat jejich stopy. Pochopitelně chodím fandit hlavně Jožinovi Bartošovi a Fílovi Duřtovi z našeho teamu. Finále Super Buggy nemohou také nikdy vynechat.
Jaké jiné motoristické disciplíny se ti líbí a kterou bys chtěl, až budeš větší, zkusit?
Všechny kde je volant. Hrozně se mi líbí Rallye Dakar, to je však nereálné, tam mě mamka asi nikdy nepustí.
Co je pro tebe nejnáročnější na tvém závodění z pohledu přípravy a samotné účasti na závodech? Unaví tě to někdy i tak, že si jdeš lehnout i přes den ;o)?
Z příprav nesnáším balení před odjezdem, zbytek dělám rád a vždy se těším, až budu na trati. Letos bylo hodně horkých dnů, to potom v kombinéze a helmě člověka opravdu unaví a to si pak jdu někam do stínu lehnout za asistence mamky, která na mě při tom vždy pečlivě dohlíží.
Co vlastně děláš, když nezávodíš?
Pokud je počasí, tak jsem s kamarády venku. Teď spíše ,,trénuju" na počítači s kártem nebo s vozy Supercars v Rallycrrosu. Od února začínám chodit na Parkur, který se mi hrozně líbí a chci se ho naučit. Zároveň má být i jako fyzická příprava pro autocross. Pochopitelně taky dělám úkoly do školy a pomáhám doma.
Chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
Určitě ať nás nadále sledují a podporují jak na webu Auctor teamu a facebookové stránce Jaroslav Litera, tak hlavně na samotných závodech, protože bez fanoušků by to nešlo. Děkuji všem, kdo mě podporuje a fandí mi. Těším se na první závody v Nechanicích u Pardubic již 4. dubna.
Děkuji za rozhovor
Martine po čtyřech letech Tvé účasti ve velké autokrosové republice, byla v loňské sezóně v D6 konečně bedna. V rámci amatérských závodů si byl zvyklý sbírat jeden vavřín za druhým a pyšníš se i řadou celkových vítězství. Jak vidíš minulou sezónu zakončenou touto třešničkou?
Už od mala jsem nikdy nic zadarmo nedostal, vždy jsem to měl vydřený, tak jako tu 1. bednu v dospělém Autokrosu, jak já říkám . Hobby autokros byl super, hodně jsem se tam naučil, ale přechod z hobíků do rozjeté divize D6 nebyl o třídu, ale asi o 5 tříd jinde. Něco jiného by bylo přejít do D6 hned od začátku otevření třídy. Velkou krizi jsem měl po závodě v Přerově , kdy jsem chtěl úplně skončit s autokrosem a začít se věnovat Enduru. Nebýt Matyjáška, mého syna a kluků z teamu, kteří mi to rozmluvili u slivovice :D, tak by sedlčanská bedna ani nebyla. Naštěstí jsem se nechal ukecat a pódiové umístění mi dodalo energii na sezónu 2020.
Jaké máš tedy plány do nové sezóny? Jaké umístění pro Tebe bude úspěchem a čím pojedeš?
Chci dojet každý závod na bedně :D, a celkově skončit do 5. místa. Pojedu se stávající Fábií, kterou nyní kompletně předělávám. Konkurence nespí, každý něco dělá, nikdo nechce byt poslední a já hrát druhý housle opravdu nechci :D.
Když už si zmínil Fábii, bude už loni avizovaný šestnácti ventil a nějaké další změny, které by Tě měly určitě posunout dále? Zmiňoval si enduro, ale také jsem zaslechl něco o jiné technice.
Fábie letos dostane úplně novou převodovku a nový motor o objemu 1600 ccm a konečně to bude 16.ti ventil. Sice jsem ten 8.mi ventil po těch letech vývoje někam posunul, ale 185 koní nestačí , pokud chci atakovat bednu, musím mít minimálně 200koní. S jinou technikou se to má tak, že nechybělo málo a už bych byl buggynář v divizi do 1600 ccm, jen jsem nesehnal hned v dané době potřebný balík peněz a buggyna se prodala jinému majiteli než mě. :D Asi to tak mělo byt, uvidíme :D
Začínal si bikrosem, zkusil si autokros, rallycross, ZAV, v práci se občas svezeš i R5 ;o), nelákala by Tě i jiná disciplína?
Rally mě nebaví , už ani jako diváka, asi pracovní deformace :D. Bikros byla hodně dobrá průprava do jakéhokoliv adrenalinového sportu, 10. místo na ME v BMX, to chce mít v palici pořádně vyrachtáno :D Pokud bych změnil disciplínu, rozhodoval bych se mezi zmíněným Endurem a Buggy.
Co je pro Tebe nejnáročnější na tvém závodění?
Nejnáročnější je skloubit a rozdělit mé finance mezi rodinu a moje závodění, potom je velký problém čas, který strávím na dílně s přípravou závodního auta. Na závodech mi pomáhá můj tchán Petr a kamarádi „Ventil Krausik“ a "Chapmen Patrik“, za což moc děkuji, protože bez takovýchto lidí bych nemohl závodit. Jsem také moc rád za podporu nováčkovského klubu AUCTOR Team a pořadatelské firmy AUCTOR Racing, které mají dobře našlápnuto být silným hráči v motoristickém odvětví a pořádaní závodů, což předvedli v loňském roce, když se jim po čtyřech letech podařilo navrátit rallycrossový závod do Sosnové. Výbornou práci odvádí i při závodech do vrchu, kde se podílí jako pořadatelé na uspořádání jednoho závodu seriálu EDDA CUP na trati mezi Jemníky a Bojeticemi u Mladé Boleslavi. Letos to bude již třetí ročník v řadě.
Co vlastně děláš, když nezávodíš?
Závodění je moje celoživotní náplň, moje práce ve Škodě Motorsport spočívá v tom, že stavím závodní Fábie na Rally, tzv. eRpětky a to dle přání a specifikace zákazníka. V soukromí závodím znovu a to se svými syny, kde si hrajeme zase na závody s autíčkama a nebo závodíme na kolech, kdo udělá delší smyk a když mám trošku volného času, vezmu si Enduro motorku a závodím znovu :D.
Chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
Děkuji za každý váš upřímný potlesk v cíli, můžete vyhrávat pořád, ale bez upřímného potlesku budeš vždycky druhý.
AUCTOR Team v roce 2020
Po členské schůzi AUCTOR Teamu, jsme se dozvěděli plány našich jezdců a naše řady rozšířilo i několik dalších členů. Nebudeme zde jednotlivě vypisovat každého jezdce, protože na stránkách budeme uvádět týmové rozhovory se samotnými jezdci, ve kterých své plány představí.
Na účast jezdců AUCTOR Teamu se můžete těšit při:
AUTOKROS
Mistrovství Evropy, Mistrovství zóny střední Evropy, Mezinárodní Mistrovství ČR, Mistrovství ČR, Česká Trofej Racer Buggy. Některé z těchto závodů budou vyhlášeny i pro jiné národní šampionáty. V rámci testů, nebo plné účasti se budou zúčastňovat i závodů klubových.
RALLYCROSS
Mistrovství zóny střední Evropy, Mezinárodní Mistrovství ČR, Mistrovství ČR, Česká Trofej historických automobilů, RX Rallycross CUP
ZAV – Závody automobilů do vrchu
EDDA CUP – nezávislý seriál závodů automobilů do vrchu, Krušnohorský pohár – seriál závodů automobilů do vrchu
RALLY
MČR v Rallyspritntu
V rámci pořadatelský aktivit to bude spoluúčast při pořádání druhého závodu EDDA CUPu, tady u nás v Jemníkách u Mladé Boleslavi a opět připravujeme rallycrossový závod v Sosnové, které se pojede stejně jako loni jako zónové mistrovství a kromě českého a slovenského mistráku přibylo velmi prestižní Mistrovství Polska v Rallycrossu. Takže práce bude dost a závodů, kde budou vidět naši jezdci bude ještě víc.
AX – Josef Bartoš – divize D2
Jak už se všeobecně říká, že titul v jakémkoli sportu je těžké získat, ale ještě těžší je titul obhájit. Kromě boudy v prvním hollabrunnském závodu se dá říci, že se mu titul až do třetího závodu v Nové Pace hájit dařilo, když po každé stál na stupních vítězů, v Rakousku na třetím a v Humpolci a Nové Pace pak dojel shodně na druhém místě. Bohužel v dalších třech závodech ztratil hodně bodů po několika nedojetých rozjížďkách a ve dvou případech ho zradila technika i ve finále, kdy končil jako jeden z prvních jezdců nebo dokonce v případě Přerova do finále ani nenastoupil. V Poříčí nad Sázavou dojel jako druhý, ale právě zmíněná ztráta v rozjížďkách ho stála průběžné vedení.
Šance na zvrat přišla hned dalším, pro Pepu domácím závodě, v Dolním Bousově. Ztrátu tří bodů se mu podařilo po rozjížďkách stáhnout na rozdíl pouze jednoho bodu, když opanoval všechny své rozjížďky a bral plný počet bodů a průběžně vedoucí Honza Šindelář byl až jako třetí. Vše už vypadalo, že si průběžné vedení vezme zpět, ale bohužel došlo k opakování finále, které vedl a v dalším musel bohužel opět z vedoucí pozice pro závadu na poloose odstoupit. Po tomto výpadku byla obhajoba už možná pouze jen v případě, pokud by Honza Šindelář buď do závodu nenastoupil a pokud ano, tak by musel mít Pepa minimálně čtrnácti bodový náskok, protože před posledním závodem měl náskok třinácti bodů a více lepších umístění. V praxi by to znamenalo, že by Honza Šindelář musel z deseti přihlášených jezdců do sedlčanského závodu, skončit jak po rozjížďkách, tak i po finále vždy na posledním místě a brát pouze bodů dvanáct. Což se při Honzově formě od druhého závodu pěti prvních míst v řadě nedalo předpokládat a ani se tak ve finále nestalo. Již před finálovou jízdou tak bylo jasno a Pepa se tak soustředil pouze na finálovou jízdu a dojel na druhém místě, za debutujícím jezdcem v Dé dvojkách, Alešem Kubíkem, který si odskočil z rallycrossu.
I když Pepa titul neobhájil, určitě byl s celkovým umístěním po těch letošních trablích, spokojený. Nejsmolnějším závodem pro něj asi byl závod Přerově, kde musel předčasně balit a nejlepší to byl určitě závod na asi neznámější a nejvěhlasnější trati v Nové Pace, když měl nejrychlejší čas v tréninku, vyhrál všechny rozjížďky a dojel druhý za letošním celkovým vítězem.
RX – AX – Honza Ratajský – STC + 2000 – SUPER BUGGY
Vítěz dvou předchozích ročníků v divizi Super 1600 v českém rallycrossovém mistráku musel letos narychlo měnit plány, protože čtrnáct dní před sezónou prodal svůj speciál a nový ještě neměl hotový. Volba tak padla na vůz VW Golf třetí generace, který byl původně stavěn do historiků a se kterým se dosud občas proháněl jeho otec Stanislav v rámci Rallycross Cupu. Jako bývalého autokrosaře ho velmi zaujala nabídka od Romana Poláka, vyzkoušet si jeho super buggy při prvních dvou závodech českého autokrosového mistráku v rakouském Hollabrunnu a v Humpolci, kterou po krátkém přemýšlení využil. Nakonec se spolu domluvili na koupi a Honza tak absolvoval kromě kompletního rallycrossu čtyři závody autokrosové.
V rámci rallycrossových závodů odjel Honza celý český mistrák, který měl zároveň čtyři závody vyhlášeny jako zónové. Na další dva zónové závody zavítal ještě hned v kraji sezóny do rakouského Melku a polského Slomczynu. Hned při svém prvním startu na Slovakiaringu byl velmi zdatným soupeřem pro jezdce v divizi STC +2000, kteří disponovali daleko silnějšími vozy. V nejvíce obsazeném závodě v této divizi v letošní sezóně vybojoval v rozjížďkách jedno první a dvě druhá místa a v semifinále bohužel už za poruchy motoru ještě vybojoval třetí místo a postup do finále. Jeho týmu se podařilo závodu odstranit, ale v průběhu finále se opět projevila a už nešlo útočit a Honza tak dojel čtvrtý ze sedmnácti jezdců. Na zóně v Melku byl klasifikován opět s problémy na motoru na desátém místě a v Sedlčanech pak jako třetí, ale opět se závadou na motoru a finálové jízdy už se ani nemohl zúčastnit. Technické problémy se ho bohužel držely i na zóně v Polsku, ale nějaké body za osmé místo z jedenácti startujících odtamtud dovezl. O něco lépe se dařil v rakouském Fuglau, kde dojel šestý, kde naštěstí při finále už nebyl problém zase motor, ale tentokrát to byla porucha plynového ústrojí. De facto na domácím závodě v Sosnové se mu konečně nelepila smůla na paty a po čtvrtém, třetím a pátém čase z rozjížděk, dojel ve finále na třetím místě. Největší smůlu si vybral na druhém sedlčanském závodě, který se jel jako zónový, když musel už po tréninkových jízdách balit. Naopak nejúspěšnějším byl poslední závod v rakouském Melku, který se mu podařilo jak v trénincích, tak i ve svých jízdách vyhrát a ne jinak tomu bylo i ve finále. Prvním místem si po těch všech peripetiích s motorem zajistil celkové druhé místo v českém mistrovství a po sečtení všech bodů ze zónových klání, byl hodnocen celkově jako sedmý nejlepší jezdec.
Jako uragán vlétl při svém debutu v divizi super buggy do závodu v rakouském Hollabrunnu. V tréninku naměřil osmý čas a ve svých rozjížďkách pak zajel dvě třetí a jedno čtvrté místo. V semifinále vybojoval místo čtvrté, které již samo o sobě znamenalo obrovský úspěch. Ve finále pak dojel po skvělé jízdě sedmý, což bylo v takové konkurenci, kdy hned více jak polovina jezdců je pravidelnými účastníky evropských klání, v čele s Berndem Stubbem, jen potvrzení, že mu tento závod náramě vyšel a že se s ním musí počítat. Po týdnu v Humpolci najel na stejnou vlnu a hned ve své první rozjížďce vylepšil své dosavadní umístění, když dojel na druhém místě. Na druhém místě se pohyboval i v rozjížďce druhé, ale pro poruchu na podvozku a převodovce musel z rozjížďky odstoupit. Závada to byla na tolik závažná, že musel odstoupit i ze závodu. Další kilometry přidal až po třech měsících v červenci při závodech v Poříčí nad Sázavou. Zde už se mu tak nedařilo. I když se pořád zrychloval, nepodařilo se mu časově propracovat do první desítky a v semifinále bohužel doplatil na kolizi jezdců před ním, za kterými se zasekl a nabral takovou ztrátu, že už jí nešlo smazat a skončil na sedmém nepostupovém místě a celkově pak čtrnáctý z jednadvaceti jezdců. V posledním mistráku v Sedlčanech skončil třikrát pátý a postoupil přímo do finále, protože i když bylo jezdců patnáct, tak se jich pár pro poruchu odhlásilo a semifinále se tak nejela. Ve finále to vypadalo dosud na jeho nejlepší výsledek, když se držel kolem šestého místa, ale při snaze o předjetí jednoho ze soupeřů udělal drobnou chybku a kolidoval a už se nedokázal navrátit zpět a byl tak klasifikován na osmém místě a celkově pak patnáctý. V rámci najíždění důležitých kilometrů se rozhodl ještě zúčastnit se setkání mistrů v Humpolci, kde po šestém a třetím místě v rozjížďkách postoupil do finále, ale to se jelo za silného deště a nálož bláta nevydržely jeho brýle a v rámci nulové viditelnosti se rozhodl dále nepokračovat.
ZAV – Vratislav Cinkl – divize E-2000
Stejně jako v loňském roce se zúčastnil třech troj závodů v rámci seriálu Edda CUP a stejně jako loni to bylo na domácí trati v Jemníkách u Mladé Boleslavi, dále pak na zřejmě dlouhou dobu posledním závodě do vrchu v Liberci a poslední jeho účastí byl závod v Horním Jiřetíně. A stejně jako loni byl na každém klání velmi úspěšný, když se pokaždé umístil na stupních vítězů a v absolutním pořadí byl nejlépe pátý a nejhůře třináctý.
Nejlepšího výsledku dosáhl na trati v Jemníkách, kde prokázal znalost místní tratě a jak v sobotním tak i v nedělním závodě nepoznal přemožitele a oba závody vyhrál. V celkovém pořadí mu po oba dny patřilo shodné páté místo. V porovnání s loňským rokem se ve své nejrychlejší jízdě dokázal letos o více jak vteřinu zlepšit, když na trati o délce 2388 metrů zajel čas za 1:12,73.
V loňském roce závody při Hostr Prix v Liberci opanoval, ale letos se musel v sobotu sklonit před dvěma jezdci a v neděli pak před jedním. I když v sobotu dojel až třetí, tak malé vítězství přece jen pro sebe bral, když se mu podařilo zlepšit čas o více jak osmdesát setin oproti loňsku. V součtu časů v absolutním pořadí pak byl klasifikován na dvanáctém místě. V neděli svůj čas už nezlepšil, ale zlepšil si umístění ve třídě, když dojel druhý. V celkovém pořadí byl pak třináctý.
To na kopci v Horním Jiřetíně se mu loňské umístění podařilo obhájit, když po oba dny skončil druhý. Radost mu určitě udělalo i zrychlení o více jak dvě vteřiny proti časům z roku 2018. Zlepšení oproti loňsku přišlo i v absolutním pořadí, kdy se posunul z patnáctého, respektive čtrnáctého na deváté, které mu patřilo jak v sobotu, tak i v neděli.
V rámci celkového hodnocení EDDA Cupu za sezónu 2019 mu v součtu bodů ze všech jeho odjetých závodů patří čtvrté místo ve třídě a čtyřicáté páté absolutně.
AX – Martin Chytráček – divize D6
Autokrosová sezóna 2019 začala pro Martina po vynechaném Hollabrunnu až druhým závodem v Humpolci. Bohužel stejně jako loni ho provázely technické problémy, když se právě z humpoleckého závodu musel pro poruchu na svém voze odhlásit a do následujícího závodu v Nové Pace ani nedorazil, když se po testech před novopackým závodem porouchalo cosi na motoru. Naštěstí do konce sezóny už ho předčasně ze závodu žádná technická závada nevyřadila a on tak mohl bojovat do poslední chvíle ve finálových jízdách, do kterých se mu vždy podařilo proklouznout.
Martin je poslední sezóny zvyklý pohybovat se jako na houpačce a letos se v té pomyslné dolní části pohyboval v již zmíněném Humpolci, kdy musel odstoupit a v pro jeho vůz nevyhovující trati v Poříčí nad Sázavou, kde kromě jedné jízdy měl vždy drobné potíže, které mu nedovalovaly využívat potenciál jeho vozu. Ve finále to byl prasklý vnitřní kloub na poloose, který ho zastavil a on tak byl klasifikován až jako devátý. Ještě o jedno místo hůře dopadl při závodě v Dolním Bousově, kdy ho provázely nejen technické problémy, ale dvakrát doplatil i na závodní kolize se soupeři, které ho vyřadily z bojů o lepší umístění.
Naopak, kdy se mu dařilo lépe, byly závody v Přerově a v Sedlčanech. V Přerově, při snad jeho úplně prvním startu na této trati, tedy ještě zůstal během rozjížděk spíše v té části, kde se mu dařilo méně, ale během finále se po dlouhé době konečně mohl soustředit pouze na jízdu, při které jel jeho vůz na plný výkon a nepotkala ho ani žádná zásadní kolize s některým ze soupeřů. Finálovou jízdu dojel po krásných soubojích na sedmém místě. Naštěstí se po před posledním závodu v Dolním Bousově nenechal odradit neúspěchem a rozhodl se do Sedlčan zavítat. Již tréninky ho zastihly v celkem dobrém rozpoložení, když bral sedmý a osmý čas ze dvanácti účastníků. V rozjížďkách bral pak páté, čtvrté a třetí místo. Po skvělém startu a vynikající stíhací jízdě se probojoval v posledním kole až na třetí místo, které už do projetí cílem udržel. Po čtyřech letech snažení to bylo jeho první pódium v divizi D6, což mu na závěr sezóny udělalo velkou radost a zacelilo bolavé rány z předchozího snažení. Celkově mu pak patřilo stejně jako loni, jedenácté místo.
AX - Václav Smutný – divize Buggy – 4 x 2
V letošním roce absolvoval stejně jako v loňském roce jedenáct závodů a výsledkově se mu dařilo také stejně. Bohužel celkové prvenství z loňského ročníku se mu nepodařilo obhájit. Tím, že došlo k rozchodu pořadatelů Kosice Cupu a Radeč Cupu, došlo k navýšení závodů a nebylo možné je všechny objet. Vašek si tedy vybral z každého Cupu několik závodů, kterých se zúčastnil.
V rámci Kosice Cupu se zúčastnil čtyř závodů. Dvakrát zavítal do Humpolce, kde skončil vždy na stupních vítězů. V květnovém závodě dojel na druhém místě a v zářiovém to vypadalo na místo první, ale po přetočení se propadl až na šesté místo, ale ještě stihl své zaváhání napravit a vybojoval třetí místo. V úplně svém prvním závodě letošní sezóny vyhrál klání v Kosicích a stejná příčka mu patřila i v závodu v Dolním Bousově, který se jel při pořádání Mistrovství republiky jako doplňkový závod. V celkovém pořadí poháru Kosice Cup, který se jel na devět závodů, mu patří páté místo.
Stejné místo v celkovém pořadí mu patří i v poháru Radeč Cupu, kdy se zúčastnil dokonce šesti závodů, ale dvakrát ho zradila technika, buď se ze závodu musel odhlásit, nebo nedojel. Smolné závody pro něj byly první radečský a červencový v Nachanicích. Naopak pokud dojel, tak bral vždy první místo a to v Poříčí nad Sázavou, v Nové Pace a dvakrát v Přerově. Sezónu pak ukončil v rámci volného závodu „Poslední jízda“, který již několik let připravuje parta nadšenců na trati v Poříčí nad Sázavou. Zde dojel druhý za republikovým kartem, který pilotuje Jirka Havelka.
Na příští sezónu se připravuje přestup o stupínek výše, protože svůj speciál na podzim prodal a pořídil nový, který brázdil v minulých letech holandské mistrovství a vybrané evropské závody. Pokud se sežene vše co je potřeba, tak bychom ho měli v příští sezóně vídat v Mistrovství republiky v divizi buggy s obsahem do 1600 ccm.
AX – Filip Duřt – Junior Buggy
Po loňském debutu v republikovém mistrovství, kdy absolvoval tři poslední závody, do toho letošního Filip vlétnul s cílem odjet maximální počet možných závodů. Kromě sedmi republikových, zavítal ještě na pět evropských klání a k tomu přidal v rámci testu ještě několik amatérských. Na tuto sezónu také nastoupil s novou technikou, kterou koupil jeho tým od týmu Justsa Grencise.
Začátek sezóny byl o sžívání se s novým vozem, ale hned bylo vidět, že oproti tomu původnímu, je vůz daleko konkurenceschopnější. V prvních čtyřech závodech v Hollabrunnu, Humpolci, Nové Pace a Přerově, když celkově skončil dvakrát na osmém a jednou na sedmém a šestém místě, ještě s novým vozem trošku bojoval, ale v závodě v Poříčí nad Sázavou už bojoval o stupně vítězů a skončil na místě čtvrtém. Stejné místo mu patřilo i v Dolním Bousově, který byl poznamenán nižší účastí, ale ze špičky nechyběl nikdo. V posledním závodě v Sedlčanech bral pak místo za páté místo z osmi startujících a celkově pak byl klasifikován v Mistrovství České republiky na sedmém místě.
V Evropě si odbyl premiéru při závodech v německém Matschenbergu, kde byl po rozjížďkách z devatenácti startujících na desátém místě, ale semifinálová jízda mu nevyšla podle jeho představ, když dojel až jako sedmý a do finále nepostoupil. Klasifikován byl jako třináctý. V dalším závodě v Nové Pace pak bojoval v rozjížďkách, kdy se mu moc nedařilo, ale naštěstí se mu podařilo postoupit. V semifinále pak chyběl velmi malý kousek, aby se dostal do svého prvního evropského finále v divizi Junior Buggy, když nakonec dojel na šestém, prvním nepostupovém místě. V dalších třech závodech se již do finále dostal. V Přerově z patnácti jezdců v semifinálové jízdě dojel jako pátý a ve finále pak dojel na sedmém místě. Ve francouzském St Inge de Vers dojel osmý a v posledním závodě v italské Maggioře pak devátý.
V rámci testů pak ještě zavítal začátkem května na amatérské závody, které se jely v Poříčí nad Sázavou a to pod hlavičkou Radeč Cupu. Zde se Filip Prezentoval druhým místem ve finále. V rámci Kosice Cupu pak ještě v květnu zavítal do Humpolce, kde dojel první a dorazil i do Nové Paky, kde se začátkem srpna jel spojený závod Radeč Cupu, se slovenským a holandským obdobným pohárem. Poslední zastávku měl Filip při setkání mistru v Humpolci. Zde se sešlo osm jezdců, kteří si nenechali ujít rozlučku s republikovou autokrosovou sezónou. V rámci rozjížděk dojel dvakrát pátý a ve finále poprvé okusil jaké je to okusit pocit stát na stupních vítězů v divizi Junior Buggy, když dojel třetí. Lepší tečku za tak náročnou sezónou si nemohl jeho tým přát.